Dotazy k zkonu 137/2006 Sb.

Otázky a odpovědi

RTS, a.s. se dlouhodobě zabývá zadáváním veřejných zakázek. Při této činnosti se setkáváme s řadou dotazů. Na této straně naleznete nejčastější otázky, se kterými jste se na nás obrátili za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb.

 

Dotazy podle kategorií

• » Obecná ustanovení, základní pojmy (75 otázek)
• » Předpokládaná hodnota veřejné zakázky (16 otázek)
• » Zadávací dokumentace a technické podmínky (36 otázek)
• » Kvalifikace dodavatelů (64 otázek)
• » Nabídky (podání, posouzení a hodnocení) (58 otázek)
• » Otevírání obálek (10 otázek)
• » Ukončení zadávacího řízení (24 otázek)
• » Námitky (6 otázek)
• » Ostatní (nezařazené) (49 otázek)

 

10 nejnovějších dotazů

Posouzení hodinové mzdy |  22.04.2016  | Oblast: Nabídky (podání, posouzení a hodnocení)

V nabídce v rámci položkového rozpočtu uchazeč nabízí hodinovou zúčtovací sazbu 60 Kč za pomocné -dokončovací zahradnické práce. Je povinností zadavatele se touto cenou zabývat a je možno ji akceptovat ( vzhledem k minimální mzdě), popř. jakým způsobem ji lze vysvětlit?

Jednou z povinností hodnotící komise je posoudit, zda dodavatel nepodal nepřijatelnou nabídku, což je mimo jiné i nabídka, která je v rozporu s platnými právními předpisy (viz § 22 odstavec 1 písmeno d) zákona). Hodinová sazba ve výši 60 Kč za hodinu práce vzbuzuje reálnou pochybnost, že její hodnota je nižší, než minimální mzda. Zadavatel by měl takového dodavatele vyzvat, aby mu prokázal skladbu navržené hodinové sazby, která se musí skládat z přímé mzdy pracovníka, odvodů dodavatele na sociální a zdravotní pojištění a měla by obsahovat i náklady na režie a přiměřenou výši zisku. Výši přímých mezd pak zadavatel, popřípadě hodnotící komise posoudí ve vztahu k aktuální výši minimální mzdy a bude-li nabídka obsahovat hodnotu nižší, než je minimální mzda, pak musí být dodavatel vyloučen.

Doručení nabídky před prodloužení lhůty pro podání nabídek |  24.09.2015  | Oblast: Nabídky (podání, posouzení a hodnocení)

U zjednodušeného podlimitního řízení jsme obdrželi dotazy .., na ty jsme dle pravidel zákona o veřejných zakázkách odpověděli a prodloužili lhůtu pro podání nabídek (byla pozměněna projektová dokumentace a položkový rozpočet). Ovšem nastala tu situace, že během toho už došla nabídka, kde je patrné, že je naceněna podle špatného (starého) rozpočtu. Firma si volala jestli nabídka došla, a my jim sdělili, že se situace změnila a je nový rozpočet. Oni, že nabídku vystaví a pošlou znovu. Otázka zní: Jak naložit s první nabídkou, kterou jsme již obdrželi a je naceněna podle starého položkového rozpočtu?

Pokud v důsledku dodatečných informací k zadávacím podmínkám došlo ke změně soupisu stavebních prací, dodávek a služeb je nutné, aby zadavatel umožnil dodavatelům v dostatečně přiměřené lhůtě vypracovat novou cenovou nabídku. Pokud některý dodavatel již v průběhu lhůty pro podání nabídek svoji nabídku podal a nemohl mít v té době k dispozici nový soupis stavebních prací, dodávek a služeb, musí mít možnost vzít svoji nabídku zpět, opravit ji a opětovně podat. Je tedy vhodné dříve podanou nabídku protokolárně (s písemným záznamem úkonu) dodavateli vrátit, poskytnout mu, stejně jako všem ostatním, dostatek času na její opravu a poté znovu podat.

Zadávání staveb bez prováděcího projektu |  04.11.2014  | Oblast: Obecná ustanovení, základní pojmy

Zvažujeme zadání veřejné zakázky na stavební práce za využití § 44 odst. 5 ZVZ, tedy formou „design & build“. Z dostupných zdrojů jsme zjistili, že zadávání veřejných zakázek tímto způsobem je v České republice dosud velice ojedinělou záležitostí a tudíž se nám ani nepodařilo nikde získat podrobnější informace nebo metodiku obsahující „nějaký“ návod, jak v tomto případě postupovat. Hledali jsme i na stránkách stavební on-line, MMR, a nic, co by nám pomohlo jsme nenašli. Dokonce jsme získali pochybnost o tom, zda je možné veřejné zakázky v ČR tímto způsobem zadávat, a to zejména s ohledem na platnou vyhlášku č. 230/2012 Máte prosím Vás zkušenost se zadáváním VZ tímto způsobem. Můžeme Vás poprosit o Váš názor na zadávání veřejných zakázek způsobem „design & build“ a zároveň i informaci, zda je za stávajících právních podmínek vůbec možné veřejné zakázky na stavební práce touto formou zadávat??? Nevíte, zda existuje nějaká metodická příručka?? Chceme se v procesu zadávacího řízení a následně při realizaci veřejné zakázky vyvarovat zbytečných chyb. Také je naším cílem, aby nám tento způsob realizace přinesl všemi očekávaný užitek.

Zákon v oblasti veřejných zakázek na stavební práce, které zadavatel zadává včetně zpracování projektové dokumentace, nemá mnoho jasných a konkrétních ustanovení. Na jedné straně stojí povinnost zadavatele jednoznačně vymezit předmět veřejné zakázky a umožnit dodavatelům podat obsahově shodné nabídky a straně druhé možnost zadavatele předávat pro zpracování nabídky pouze omezené podklady.

V případě, že zadavatel poskytuje dodavatelům projektovou dokumentaci pro provedení stavby, včetně soupisu stavebních prací, dodávek a služeb, má zaručeno, že podané nabídky budou obsahově shodné a porovnatelné.
V případě, kdy je předáván pro zpracování nabídky popis výkonu a funkce, neexistuje žádný právní předpis (obdoba vyhlášky 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr), který by určoval obsah a formu takového popisu. Je pak na dodavateli, aby zpracoval nabídku podle svých odborných zkušeností. To může být problém i pro budoucí případné vícepráce. Vzhledem k výše popsaným rizikům a minimálním praktickým zkušenostem s touto formou zadávání, použití tohoto postupu zejména u významných veřejných zakázek na stavební práce nedoporučujeme.

Závěr:
Z hlediska zákona 137/2012 Sb. není pochyb o tom, že je možné stavební práce zadávat:
a) Podle § 44 odst. 4, tedy na základě PD pro provádění stavby a soupisu prací s výkazem výměr, nebo
b) podle § 44 odst. 5, tedy včetně projektové dokumentace formou stanovení požadavků na funkci nebo výkon.
Pro variantu a) se používají popisy podle Cenové soustavy (např. CS RTS), které se obvykle používají pro sestavení soupisu prací
Pro variantu b) nejsou žádné podmínky, kromě jedné zásadní, že tímto musí být předmět zakázky vymezen v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky.

Lhůta pro vyzvednutí zadávací dokumentace |  17.06.2014  | Oblast: Zadávací dokumentace a technické podmínky

Chtěla bych se Vás zeptat, jestli nevíte jak je to s lhůtou pro vyzvednutí zadávací dokumentace. Někde jsem slyšela, že je to 3 dny. Děkuji za odpověď.

Zákon problematiku vyzvednutí zadávací dokumentace neřeší. Pokud zadavatel postupuje podle § 48 odstavec 2 zákona, tedy ty části, které nebyly uveřejněny na profilu zadavatele, předá či odešle zadavatel dodavateli v otevřeném řízení nejpozději do 3 pracovních dnů a ve zjednodušeném podlimitním řízení nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavatele. Tato lhůta, tedy lhůta do 3 pracovních dnů ode dne žádosti dodavatele, je stanovena jako povinnost zadavatele, pro případy, kdy by zadavatel z nedostatku času nebo nedbalosti zdržoval předání zadávací dokumentace. Povinnost dodavatele, vyzvednout si v určité lhůtě vyžádanou dokumentaci v zákoně uvedena není. Protože jde o úkon, který leží na vůli dodavatele a zdržením v převzetí zadávací dokumentace se dodavatel sám připravuje o čas, potřebný pro zpracování nabídky, je jeho věcí (věcí dodavatele), kdy si vyžádanou dokumentaci vyzvedne. Vyžádání zadávací dokumentace je určitým druhem objednávky, jejíž potvrzení nastoluje vztah mezi zadavatelem a dodavatelem, takže vyžádání dokumentace nastoluje povinnost dokumentaci odebrat, ale kdy je na vůli dodavatele.

Způsob oceňování jednotlivých položek |  23.05.2014  | Oblast: Nabídky (podání, posouzení a hodnocení)

Jedná se o problematiku, kdy uchazeči o veřejnou zakázku nerespektují při zpracování cenové nabídky především silnoproudu, případně přípojky NN, pravidla pro oceňování pro ceníky M21. Jedná se především o PPV 6%, které mají být dle názvu položky z materiálu a montáže. Přímo je to takto stanoveno v názvu položky (byť to stejné je stanoveno také v pravidlech). Většina uchazečů nerozdělila jednotlivé položky dle zvyklostí na materiál a montáž, tím pádem jsou výchozí ceny za položky v tomto ohledu pro nás nerozklíčovatelné a dochází tak k rozporu výpočtu přirážek s pravidly a se zpracovaným rozpočtem. Nabídky uchazečů jsou v tomto ohledu o několik až desítek tisíc vyšší, ale i nižší, než kdyby byl náklady počítány dle pravidel. Obdobně jde také o položky mimostaveništní doprava, podružný materiál určený soupisem prací v % z dodávky, který často uchazeči oceňují bez vazby na výši nákladů na dodávku. Pokud některý uchazeč % určenou položku změní na jednotku komplet, není to změna zadávacích podmínek?

V zadávací dokumentaci nemáme uvedeno, jakým konkrétním způsobem se mají takovéto % stanovené položky oceňovat, ani odkaz na pravidla. Jak se domníváte, že bychom měli dále postupovat? Máme uchazeče požádat o vysvětlení? Je tento nedostatek ve výpočtech možné považovat za chybu mající vliv na cenovou nabídku, na základě které je uchazeče možné vyloučit z dalšího hodnocení? Dále pokud jsou v rozpočtech položky oceněny hodnotou 1,- případně 0,-, jaký byste nám doporučil postup? Máme požádat uchazeče o vysvětlení? A jakou formou? Prostřednictvím již používaného kalkulačního vzorce?

Podle ustanovení § 44 odstavec 3 písmeno f) zákona je povinností zadavatele, aby v zadávací dokumentaci stanovil požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny. U veřejných zakázek na stavební práce je zpracování nabídkové ceny poměrně složitý způsob a o to přesnější či podrobnější musí tento požadavek zadavatele být. Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky zpracovává většinou zpracovatel projektové dokumentace položkový rozpočet, při jehož sestavování a následném výpočtu předpokládané hodnoty se ve většině případů drží pravidel a podmínek některé ze známých cenových soustav, které pro stanovení ceny stavebních prací využívají různé dopočty (PPV, mimostaveništní dopravu) a které pro složitost výpočtu jsou do ceny zahrnuty procentickým podílem podle statistik a zkušeností minulého období. Pokud tedy následně zpracovatel projektové dokumentace z tohoto položkového rozpočtu vytvoří soupis stavebních prací ve smyslu vyhlášky č. 230/2012 Sb., musí zadavatel v požadavcích na způsob zpracování nabídkové ceny stanovit, jak mají dodavatelé při sestavení ceny postupovat, tedy stanovit pro všechny shodně, jak mají přistupovat k položkám, které mají měrnou jednotku procento, jaká je základna pro jejich výpočet, je-li přípustná změna tohoto procenta podle podmínek dodavatele apod. V minimálním případě postačí, pokud zadavatel v zadávací dokumentaci odkáže na systém a princip výpočtu v jedné určité cenové soustavě, která tyto otázky obecně řeší. Je však vhodnější, pokud to zadavatel jasně vymezí ve svém požadavku na způsob zpracování nabídkové ceny. Neobsahuje-li zadávací dokumentace žádnou obdobnou informaci, nelze považovat za porušení zadávacích podmínek stav, kdy dodavatelé soupisem stanovené procento změní podle svých individuálních podmínek. Totéž platí při stanovení ceny některých montážních prací oceňovaných podle pravidel „M“, kde u některých položek dochází z důvodů správnosti výpočtu předpokládané hodnoty k rozdělení ceny za položku na montáž a dodávku. Nestanoví-li zadavatel povinnost (opět postačí odkazem na cenovou soustavu) stanovit cenu za dodávku a montáž zvlášť, pak uvedení jedné ceny za celou položku nemůže být vnímáno jako porušení podmínek, byť navazující „dopočtové“ položky s takovým rozdělením počítají. Jiná situace je, pokud dodavatel uvede ve svém položkovém rozpočtu u některé položky 0,- Kč. V takovém případě to považuji za nesplnění zadávacích podmínek, protože z logiky věci měl dodavatel ocenit předložený soupis a to neučinil, když některou položku soupisu necenil. Takový dodavatel by měl být vyloučen z další účasti v zadávacím řízení. Pro právní jistotu zadavatele je ale lepší, pokud i tuto otázku popíše v podmínkách pro stanovení nabídkové ceny, tedy … žádná položka nesmí mít hodnotu 0 Kč nebo zůstat neoceněna…. . Cena 1,- Kč je sice cenou, ale neodpovídá ekonomicky nutným nákladům na provedení prací popsaných příslušnou položkou a takový dodavatel by měl být vyzván k vyjasnění nabídky postupem podle § 76 odstavec 3 zákona. Každý takový „nepřesný“ stav by měl najít odpověď na řešení v zadávací dokumentaci. Nenalezne–li dodavatel odpověď v zadávacích podmínkách a postupuje dle své vlastní úvahy, mám za to, že jej nelze vyloučit z další účasti v zadávacím řízení.

Změna subdovavatele, který prokazoval kvalifikaci |  14.05.2014  | Oblast: Kvalifikace dodavatelů

Při prokazování kvalifikace na geodetické práce jsme uvedli našeho geodeta, který nám pokrývá jako oprávněná osoba živnost na geodetické práce. Před realizací jsme předložili dle SOD seznam subdodavatelů podílející se na zakázce a v něm uvedli, že geodetické práce chceme zadat jiné osobě. Zadavatel se odkázal na ustanovení SOD, které zní
Zhotovitel je oprávněn změnit subdodavatele, kterými prokazoval kvalifikaci v zadávacím řízení veřejné zakázky pouze ze závažných důvodů, přičemž musí být novými subdodavateli splněny původní požadavky na takového subdodavatele. Tato změna subdodavatele může být provedena pouze s předchozím písemným souhlasem objednatele.
Můj dodat zní, zda je možné ponechat v kvalifikaci našeho geodeta (vázaného na mandátní smlouvu) a realizaci zadat jinému geodetovi? Či musím, pakliže bychom chtěli využít externího geodeta postupovat dle SOD bod. 18 (viz výše)?

Pokud dodavatel prokázal část své kvalifikace prostřednictvím subdodavatele a má s ním uzavřenu smlouvu na budoucí plnění veřejné zakázky, pak musí při jeho změně postupovat podle podmínek, které stanovil zadavatel podle ustanovení § 5 vyhlášky 231/2012 Sb. Musí tedy podle citace obchodních podmínek konkrétní dotazované veřejné zakázky prokázat závažný důvod vedoucí k takové změně a nový subdodavatel by měl před zahájením prací prokázat všechny skutečnosti požadované v zadávacích podmínkách. Poté bude objednatel požádán o písemný souhlas s takovouto změnou, a pokud jej vydá, nic záměně nebrání. Bohužel zadávací podmínky neřeší situaci, kdy objednatel souhlas se změnou nedá. V takovém případě bych doporučoval využít původního geodeta.

Pojmy předpokládaný a minimální v zadávací dokumentaci |  12.05.2014  | Oblast: Zadávací dokumentace a technické podmínky

Ráda bych Vás požádala o odpověď ohledně specifikace v ZD. Zadavatel si v ZD – technickém řešení specifikoval, resp. ošetřil parametry k jednotlivým zařízením slovem „předpokládaný“ rozměr např. dveří. Nabídku pak podali 2 firmy, které obsahovaly odlišné parametry než v ZD. Tudíž se na Vás obracím a prosím o odpověď, zda-li je přístupné uvádět v ZD „předpokládaný či miniální“ nebo musí striktně dodržet parametry bez této specifikace.

Podle ustanovení § 44 odstavec 11 zákona platí, že zadavatel nesmí v zadávací dokumentaci bez objektivního důvodu uvádět obchodní označení, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. V případě stavebních prací lze takový odkaz připustit, pouze pokud nepovede k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže. Jediné, jak zadavatel může legálně vymezit určitý výrobek, jsou tedy jeho požadované vlastnosti či parametry. Povinností zadavatele je však současně vymezit takové požadavky jednoznačně a v podrobnostech tak, aby bylo možné zpracovat nabídku. Jestliže tedy zadavatel použije pojem „předpokládaný“ pak jde o informativní údaj, který dodavateli nestanoví jeho závaznost. Předpokládaný neznamená jediný možný. Pokud je v zadávací dokumentaci použito pojmu „minimální“, znamená to, že vymezená hodnota je nejmenší možnou a jakákoliv hodnota vyšší tuto podmínku splňuje. V takovém případě, kdo nabídne tuto hodnotu pod minimální hranici, nesplnil zadávací podmínky. V ZD lze tedy použít jak pojem předpokládaný či minimální, ale s důsledky, které použití tohoto pojmu vyvolává.

Nedokončená stavba jako reference |  07.04.2014  | Oblast: Kvalifikace dodavatelů

Otázka se týká § 56 písm. 3 odst. a) zákona č. 137/2006 o veřejných zakázkách. Uzná zadavatel veřejné zakázky osvědčení vydané objednatelem, které obsahuje cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a údaj o tom, že stavební práce byly provedeny řádně a odborně? Stavba jako celek ještě nebyla dokončena a osvědčení bylo vydáno v době, kdy bylo provedeno 95% stavebních prací. Zároveň doba provádění uvedená v osvědčení přesahuje do budoucna. Domnívám se, že v zákoně není jasně stanoveno, že stavba musela být dokončena. Zákon mluví o stavebních pracích a na 95% provedených stavebních prací bylo řádně vydáno osvědčení, tudíž dle mého výkladu vydané osvědčení splňuje zákonné požadavky.

Zákon v ustanovení § 56 odstavec 3 zákona stanoví, že dodavatel prokazuje kvalifikaci seznamem stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně. Pojem provedených znamená, že byly stavební práce dokončeny. Je obtížné si představit, že by objednatel byl schopen vystavit osvědčení o tom, že stavební práce byly provedeny řádně a odborně, pokud by nebyly dokončeny. Je-li však stavba, na níž byly určité rozhodující stavební práce dokončeny zčásti předána a převzata, pak se domníváme, že takové stavební práce lze využít v rámci prokázání kvalifikace. Používání pojmu stavební práce, jako pojmu rovnocenného pojmu stavba celou věc jen komplikuje.

Kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení |  07.04.2014  | Oblast: Kvalifikace dodavatelů

Chci směřovat dotaz na podlimitní VZ ve zjednodušeném podlimitním řízení, kde zadavatel stanovil v Zadávací dokumentaci, že splnění kvalifikačních předpokladů se prokazuje čestným prohlášením, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje, ustanovení odstavce 2 se nepoužije. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle §82, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazují splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení §82 odstavec 4.
Dotaz zní: V souladu se ZD jsme podali cenovou nabídku k VZ (část kvalifikace jsme prokazovali pomocí subdodavatele) a při otevírání skončili dle hodnotícího kritéria, tedy pouze ceny na 1. místě. Po cca 14-ti dnech nám přišlo „Rozhodnutí o vyloučení uchazeče“ z důvodu nepředložení dokladů podle § 51 odst. 4., písmeno a) a b), kde je dodavatel povinen předložit doklady ke splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů subdodavatele. Měli jsme za to, že tyto doklady případně předkládáme až před podpisem smlouvy, jak je uvedeno v ZD.

Podle ustanovení § 62 odstavec 3 zákona platí, že ve zjednodušeném podlimitním řízení se splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje; ustanovení odstavce 2 se nepoužije. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 zákona, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4. Zákona.
Ve zjednodušeném podlimitním řízení nemůže zadavatel rozšiřovat zákonem popsaný způsob prokazování kvalifikace a požadavky na další doklady (byť z prohlášení dodavatele např., nepozná, zda bude či nebude kvalifikaci prokazovat dodavatel prostřednictvím subdodavatele). Vyloučení dodavatele z důvodů, že již v nabídce nepředložil doklady vztahující se k prokazování kvalifikace subdodavatelem, tedy není v souladu se zákonem. Dodavateli v zjednodušeném podlimitním řízení postačí, pokud předloží čestné prohlášení, že veškeré požadavky na kvalifikaci splňuje.

Změna subdodvatele v průběhu plnění veřejné zakázky |  07.02.2014  | Oblast: Obecná ustanovení, základní pojmy

Problematika, kterou řešíme, se již týká realizace prací na základě ukončeného výběrového řízení a specifikoval bych ji tímto dotazem:
Může si firma, která vyhrála výběrové řízení, zvolit jako subdodavatele jiného účastníka toho samého výběrového řízení? Samotným zadáním není volba subdodavatelů nijak omezena. Vítěz výběrového řízení prokazoval splnění části kvalifikace prostřednictvím jiného subdodavatele (tento mu odmítl práce realizovat). Zvolený, nový subdodavatel (neúspěšný účastník výběru) předmětnou část kvalifikace splňuje.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách řeší kvalifikaci dodavatelů, která se vztahuje k vlastnímu podání nabídek. V tomto případě nemůže subdodavatel, který jinému dodavateli prokazoval část kvalifikace podat sám nebo společně s jiným nabídku, jinak je jeho nabídka vyřazena. Pokud již byl vybrán dodavatel a s ním má být či již je uzavřena smlouva, pak podle vyhlášky 231/2012 Sb., je povinností zadavatele, aby obchodní podmínky obsahovaly podmínky pro změnu subdodavatele, prostřednictvím kterého zhotovitel prokazoval v zadávacím řízení kvalifikaci (viz § 5 písmeno a) citované vyhlášky). Je třeba postupovat podle obchodních podmínek. Obecně lze však říci, že změna subdodavatele možná je, bez ohledu na to, zda nový subdodavatel byl či nebyl účastníkem stejného zadávacího řízení.